Trojí dělba moci

Trojí dělba moci spočívá v důsledném oddělení moci výkonné, zákonodárné a moci soudní.

Moc soudní

Do moci soudní zařazuji soudy, státní zastupitelství i policii. Do policie i státního zastupitelství navrhuji zavést přímou volbu na úrovni oblastní, krajský, vrchní ředitel, se šestiletým funkčním obdobím a se samostatnou personální odpovědností za svůj úřad, rozhodně odmítám služební zákon a státní definitivu. A následně návazně řádně zvolení státní zástupci budou hlasováním rozhodovat o jmenování nových soudců. U všech orgánů moci soudní jejich samosprávu.



Moc zákonodárná

Zákonodárná moc je oprávnění vydávat zákony, je svěřena zákonodárnému sboru (parlamentu). Zákonodárce je orgánem vykonávajícím zákonodárnou moc. V České republice je to Parlament, skládající se ze dvou komor - Poslanecké sněmovny a Senátu. V jiném možném významu jde o člověka, který je součástí tohoto subjektu, tedy např. poslance nebo senátora.



Moc výkonná

Do moci výkonné zařazuji všechny výše neuvedené orgány a instituce.



Závěrem

Není možné, aby jmenovaný úředník byl neodvolatelný. Musí být uzákoněna neslučitelnost funkcí ve státní správě, vždy pouze jedna funkce = jeden člověk a je jedno, jestli se jedná o státní, polostátní, městskou nebo jinou firmu, rozhodující je vždy podíl státu, i kdyby se jednalo pouze o jednu akcii. Důsledné oddělení mocí, není možné, aby poslanec byl zároveň ministrem. Zrušení odchodného minimálně u volených funkcí, už při zvolení je funkční období jasně dané a není možné, srovnávat zde s pracovním poměrem.



Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wiki