Pravda, láska a kapitalizmuz vždycky zvítězí nad lží, nenávistí a s

Pravda, láska a kapitalizmuz vždycky zvítězí nad lží, nenávistí a socializmem.    

Vážení soudruzi a soudružky, žijeme v reálném socializmu.
MEDIÁLNÍ VIRTUÁLNÍ REALITĚ navzdory.
Kapitalizmuz je vlastnictví VŠECH výrobních prostředků v soukromém vlastnictví a z toho přímo vyplývá, že kapitalizmuz u nás od listopadové socialistické revoluce nikdy nebyl, být nemůže a vzhledem k chování naší socialistické parlamentní internacionály zjevně ještě dlouho ani nebude. V současnosti jsme proto pouze svědky krize socializmu a centrálního plánování, opět se pouze potvrzuje historická zkušenost, že tyto dva ideály se do reálné ekonomiky implementovat nedají. Krize socializmu, kdy socializmuz požírá sám sebe ve spojení s naprosto neschopnou a neakceschopnou vládou, kde jsme se po získání silného mandátu od voličů dočkali přesného opaku předvolebních slibů a to pouze jednosměrného lezení do Brusele, reformy nenastaly naprosto žádné. V současnosti jsme svědky krize SOCIALIZMU, protože ani při poklesu reálných mezd nedochází k tvorbě nových pracovních míst. Když na 33 794 volných míst připadá, že bez práce bylo v lednu podle pracovních úřadů na 585 809 spoluobčanů(http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/214258-lednova-nezamestnanost-vzrostla-vyssi-byla-jen-pri-krizi-ve-30-letech/). Tak jediné co z toho vyplývá je, že ekonomická vládní SOCIALISTICKÁ politika je naprosto katastrofální, ale rozhodně není řešením. Rozhodně není řešením SOCIALISTICKÁ politika "aktivní" politika zaměstnanosti, kdy se stát snaží dotacemi vytvářet nová pracovní místa, protože vznikem jednoho dotovaného pracovního místa většinou zanikne dvě a více míst nedotovaných. Normální ekonomická politika se totiž snaží maximálně zjednodušit podmínky pro podnikání a maximálně snížit daňové zatížení. Např. zrušení minimálních odvodů pro OSVČ. S tím jde také ruku v ruce démonizace podnikatelů a živnostníků, přirozených tvůrců pracovních míst, velice rád bych byl mediálně informován, kdo z čelních představitelů nekonečné, na dotacích závislé, kulturní fronty vytvořil kolik pracovních míst a zaměstnal spoluobčanů.
Úlohou státu není podnikat ani vlastnit výrobní prostředky i kdyby nakrásně náš stát zprivatizoval všechny svoje státní podniky a ponechal si například pouze jeden jediný podnik, např. Budvar, tak se pořád a stále bude jednat o stát socialistický. Kapitalistický stát se nesnaží podnikat, nevlastní ŽÁDNÉ výrobní prostředky a naprosto nikdy se nepokouší o "aktivní" politiku zaměstnanosti prostřednictvím dotací na vznik firem a dotací na vznik pracovních míst.
Mám tady také vzkaz pro vládu, když chcete zvýšit zaměstnanost, tak probudhu jednejte aspoň se zaměstnavateli, opravdu každý občan nevěří, že občany zaměstnávají odbory. Určitě by k podpoření konkurenceschopnosti pomohlo, kdyby si odbory začaly platit svoji činnost z prostředků svých vlastních členů a sdružovaly se pouze ve svém vlastním volném mimopracovním čase mimo prostory zaměstnavatele.
A ještě trochu filozofování. Demokracie znamená možnost hlasovat, vládou lidu rozhodně nikdy ani být nemohla, protože i ve starověkém Řecku nebylo všeobecné hlasovací právo a navíc všechny antické starověké státy byly založeny na velkém počtu otroků. Vládou lidu nemůže být ani dnes, lid hlasovat nechodí. Slovní spojení sociální demokracie nemá logiku, protože buď máte možnost hlasovat nebo nemáte, demokracie nezná přívlastky, buď je anebo není.
Pokud základní právní dokument našeho státu obsahuje slovo lid, naprosto nespecifikovaný patvar, který se právně definovat nedá, jedná se o problém hned v zárodku, protože problém, který se nedá definovat se nedá ani vyřešit. Ať si každý sám vybere, jestli chce sloužit lidu nebo pracovat pro spoluobčany.
Nevoliči jsou největším nebezpečím pro demokracii, neplatí, že kdo nic nedělá nic nezkazí, zvlášť když se stále nepodařilo zrušit a rozpustit extremistickou komunistickou stranu. Ale také nejde vynucovat účast povinnou účastí při hlasování a voliče odrazovat stanovením minimálních procentních požadavků, při počtu 200 poslanců poslanecké sněmovny parlamentu České republiky vychází jeden poslanec na překročení 0,5 procentní hranice hlasů a při dnešním počtu nezařazených poslanců se ukazuje, že žádná minimální hranice potřebná pro vstup do sněmovny ničemu nepomůže, spíše naopak. Proto zrušme pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny.
Hlasování. Platí přímá úměra, čím více možností volit si své zástupce, tím více demokracie, například by se dala zavést přímá volba státních zástupců a policejních ředitelů.
K vyšší volební účasti by určitě přispělo volební příspěvek vyplácet pouze za každý odevzdaný hlas.
Přesun kompetencí shora dolů se nekonal. Žádné příznivce decentralizace v republice zjevně nemáme.
Náš stát není Českou Demokracií, ale Českou Republikou. Jedním ze znaků republiky je, že si občané volí své zástupce do různých orgánů, zastupitelnost. Zdrojem moci je v republice občan s volebním právem. K volbám nechodí lid, ale občané s volebním právem. Ani x let po revoluci nemáme jednotný daňový koeficient na jednoho občana při rozdělování daní, přestože rovnost v právech a povinnostech je také jedním ze základních pilířů republiky.
Přesunutí kompetencí z krajů na obce. Zrušení krajů, obce se mohou sdružovat samy podle toho co pro ně bude výhodnější, když zároveň současné kraje nemají ani organizaci potřebnou v EU k čerpání EU dotací. Zatímco je problém zjistit co se děje na krajské úrovni, není problém zjistit co se děje na radnici, přesun kompetencí z centra do regionů. Dnešní krajské uspořádání totiž postrádá jakýkoli smysl. Opětovný vznik krajů byl odůvodňován EU, ale přitom základní organizační jednotka EU má spravovat jeden milión obyvatel a více. Navíc by obcím po zrušení krajů nic nebránilo v založení vlastních organizací, kde by ale základním pravidlem byla účelovost, efektivita a také možnost vstupu, výstupu a reorganizace.
Na závěr se vrátíme zase kousek nazpět v čase do doby listopadové socialistické revoluce, kdy KSČ bedlivě prověření a stranicky dostatečně uvědomělí soudci jako po zásahu kouzelným proutkem dostali najednou nový rozum a začali soudit demokraticky. Vážení a milý spoluobčané s justicí prolezlou soudci jmenovanými v době totalitního režimu tady opravdu nikdy právní stát fungovat nebude.
Ryba vždycky smrdí od hlavy.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Rychetsk%C3%BD#.C5.BDivot
Judr. Pavel Rychetský (* 17.srpna 1943) je právník a předseda Ústavního soudu ČR.

Narodil se v rodině pražského advokáta. Studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Členem KSČ v letech 1966 až 1969. Po studiích nastoupil k Městskému soudu v Praze jako soudní čekatel, ale bylo proti němu zahájeno soudní stíhání kvůli jeho nesouhlasu s procesem vedeným proti účastníkům tzv. majálesových událostí. Od té doby pracoval jako asistent na Právnické fakultě. Od roku 1968 až do sametové revoluce pracoval jako podnikový právník v SBD Pokrok. Stal se signatářem Charty 77, publikoval v samizdatu i exilových časopisech. Dne 8.ledna 1990 byl jmenován generálním prokurátorem České republiky. V červnu 1990 se stal místopředsedou československé vlády. Ze své pozice předložil Federálnímu shromáždění řadu ústavních zákonů. Od roku 1992 vykonával advokátní praxi a přednášel politologii na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. V letech 1996 až 2003 byl senátorem za ČSSD ve volebním obvodu č. 12 (Strakonice). Do jmenování místopředsedou vlády ČR zastával funkci předsedy Ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR, byl členem Mandátového a imunitního výboru a Organizačního výboru. Dne 6. srpna 2003 byl jmenován soudcem a předsedou Ústavního soudu.

Typický představitel komunisty schovaného pod maskou lidské tváře. A také, jak můžete vidět z výše uvedeného, velice těžko může být označen jako nezávislý ústavní soudce, když rozhoduje o zákonech, z nichž některé sám předkládal nebo pomáhal koncipovat. O politické nezávislosti se pak nedá hovořit ani ve snu. K ústavnímu soudu by měl být jmenován vždy pouze zcela POLITICKY NEZÁVISLÝ právní odborník.

Občané, pokud chcete vyrovnaný státní rozpočet, zrušení daně z příjmů, jednotnou sazbu DPH a její razantní snížení je potřeba proto taky něco udělat a podpořit Stranu svobodných občanů.